Konstrukce topidel


PŘEDÁVÁNÍ TEPELNÉ ENERGIE DO VYTÁPĚNÝCH PROSTOR

Ve vytápěných prostorech dochází ke zdílení tepla prouděním a zářením. Každé topidlo vydává oba tyto druhy tepla , ovšem v odlišných poměrech . Zatímco u většiny systémů předávajících teplo konvekcí je podíl připadající na proudění 80% a na sálání 20% , u sálavých topných systémů je tomu právě naopak.

VOLNÁ A NUCENÁ KONVEKCE (otevřený teplovzdušný systém)

Je-li vzduch ohříván,stává se lehčím a je studeným vzduchem vytlačován vzhůru. Zjednodušeně lze říci , že teplý vzduch stoupá , protože se na jeho místo tlačí vzduch studený.Takto vzniká přirozená vzdušná cirkulace , tedy konvekce(odtud odvozen název konvekční teplo). Na tomto principu je postavena většina teplovzdušných systémů. Postaví - lise do místnosti intenzivní zdroj tepla a zajistí se okolo něj proudění vzduchu , potom se chladný vzduch od podlahy o teplý zdroj ohřívá a je vytlačován do horní části místnosti. Teplý vzduch lze jímat a transportovat izolovaným potrubím i do jiných místností , dokonce velmi vzddálených. Existují i teplovzdušné ventilátory , které zprostředkují transport většího množství vzduchu (až 800m3/hod )do odlehlejších prostor.Je nutné pamatovat na to ,že všechny tyto systémy pracují na principu cirkulace vzduchu a proto je potřeba vždy zabezpečit návrat stejného množství vzduchu ,které bylo odvedeno , ke zdroji tepla .To lze zajistit buď samostatnou rourou , otvory ve dveřích , či jiným způsobem.

KLADY A ZÁPORY KONVEKČNÍHO TOPENÍ (teplovzdušné krby)

Klady

  • malá hmotnost systému
  • malá prostorová náročnost
  • technologicky jednoduché
  • cenově příznívé
  • rychlý způsob vytápění

Zápory

  • značné rozdíly teplot u podlahy a u stropu (lidský organizmus dostává rozdílné informace o teplotě okolí a není schopen správně chladit nebo ohřívat)
  • vysoká teplota teplovzdušných výměníků (přesoušení vzduchu ,zvýšená prašnost ,usazování přepáleného prachu na pokožce , sliznicích , plicích , vznik alergií , náchylnost k ekzemům , vyrážkám ,bronchytýdám a nemalou měrou přispívají i ke vzniku rakoviny plic)
  • propojenost vytápěných prostor ( pokud dojde ke znečištění vzduchu v kterékoli místnosti , po velmi krátké době je zápach rozšířen po celém domě)

SÁLAVÉ TEPLO (šíření tepla zářením)

Druhým způsobem přenosu tepelné energie do vytápěných prostor je tzv. sálavé teplo . Je to teplo , které se šíří rovnoměrně všemi směry od zdroje. Toto toplo neohřívá vzduch , ale přímo předměty , od kterých je teprve druhotně ohříván vzduch. Je to stejné teplo , na které jsme zvyklí od SLUNCE.

Klady

  • velké keramické plochy zahřáté na nízkou teplotu (od 40C°,příjemné i na dotek , nehrozí popálení od teplých ploch)
  • minimální volná konvekce (minimální víření prachu)
  • nepřesouší vzduch
  • rozdíl teplot u stropu a u země je minimální (teplotně vyvážené prostředí)
  • při větrání nedochazí k zásadnímu úbytku tepla (sálání neohřívá vzduch)
  • akumulováná energie se uvolňuje v delším časovém intervalu (přikládá se 1* až 2* denně)
  • vysoká účinnost spotřebičů , ekologický provoz , dlouhá životnost.

Zápory

  • značný objem a hmotnost
  • počítat se spotřebičem tohoto druhu již při projektu
  • vyšší cena materiálů i jejich zpracování

ZÁVĚR

Pro objekty trvale obydlené je jednoznačně vhodný sálavý akumulační systém vytápění. Hlavně z hlediska zdravotního a hlediska účinnosti ( provozních nákladů) Pro objekty přechodně užívané k bydlení , nebo pro příležitostné topení , je vhodé použít lehký sálavý systém , případně možno použít i otevřený teplovzdušný systém(teplovzdušný krb). Hlavně z hlediska malé prostorové náročnosti a nižších pořizovacích nákladů. Případně kombinaci obou systémů.



Zpět